S Blavatskou se zäíná evoluce duchovního v¿domí moderního sv¿ta. HPB, jak se jí ¿íkalo, byla postavou kontroverzní. Její p¿ísp¿vek k vývoji moderního sv¿ta je nesmírný, i kdy¿ stále je¿t¿ zneuznaný. Sv¿t v n¿m¿ se pohybovala nebyl p¿ipravený k tomu uznat autoritu a intelektuální p¿evahu ¿eny nad v¿t¿inou mu¿¿ v jejím okolí. Theosofická spole¿nost, kterou Blavatská zalo¿ila spolu s H. S. Olcottem, oslovila svou nábo¿enskou filosofií ty nejprogresivn¿j¿í mozky rodícího se dvacátého století. R¿zné um¿lecké sm¿ry projevující se v malí¿ství, sochästí, architektu¿e, hudb¿, jevi¿tní tvorb¿, atp., bu¿ p¿ímo ¿erpaly z theosofie nebo se aspo¿ o ni zblízka ot¿ely. Ke kulminaci do¿lo kolem roku 1910. Obrazy Franti¿ka Kupky jsou jasn¿ inspirovány theosofií, kolegové Kandinskij, Mondrian, Malevi¿, Klee, atp, byli také theosofy. Seznam ¿len¿ Theosofické spole¿nosti a t¿ch kte¿í k ní m¿li blízko, je impozantní. Proto t¿m lidem v ¿esku, kte¿í nadále theosofii nazývají pseudov¿dou, musí n¿kde n¿co podstatného unikat.