Upírání práv evropských národu na vlastní dedictví, historii a dokonce i fyzickou existenci vlastí samotných se stalo nedílnou soucástí ideologie postmoderního Západu. Masová imigrace, selektivní štvavá propaganda a neustálý príval zpravidla zvrácené - nebo prinejmenším nesmyslné - „konzumní kultury" nasmerovaly Evropu na cestu k nebytí. Z jejích puvodních obyvatel se povetšinou stali izolovaní, vykorenení a dezorientovaní jedinci, stále více klamaní politickým systémem s pramalým zájmem o lid, který ovládá. Na príciny tohoto stavu existuje rada názoru, ale studentské boure na Západe z kvetna 1968 mají na vytvorení apolitické sebeznicující situace, v níz se Evropa nyní nachází, nepochybne významný podíl.Do rukou se vám však nedostala ucebnice dejepisu. Autor se ani tak nevenuje popisu a rozboru cesty k našemu dnešnímu marasmu jako spíše tomu, co se s ním dá a musí udelat - a predevším kdo to udelá. Po zrade politických, novinárských i akademických pseudoelit a lhostejné necinnosti celé generace Evropanu, kterí ji umoznili, pripadá úkol zmenit smer hlavním obetem vykolejení západní spolecnosti - mladým.V knízce Generace Identity aktivista Markus Willinger v jednactyriceti krátkých a úderných kapitolách predkládá svuj pohled na svetonázor rodícího se identitárního hnutí. Podává dokonale jasný obraz toho, kde se staly chyby, a naznacuje, jakým smerem se poohlízet po rešeních. Generace Identity, plynule precházející od radikální politiky k existenciální filosofii, výstizne, ale také poeticky vysvetluje, co mladí Evropané musejí - nebo by meli - ríci zkorumpovaným zástupcum zpuchrelých spolecenských struktur ovládajících náš kontinent.Nejedná se o manifest, ale o vyhlášení války!